MISHOX Na cestě stopem po Asii

Nuda v Brne se protahla necekane o den navic. Z Brna jsem mel vyrazet puvodne v pondeli. Po kalbe mi ale Brnaci sebrali fleesku, coz vedlo k tomu ze jsem se zdrzel o den dele. Sice to nechteli priznat, ale ja vim ze to udelali potvory Brnacky naschval :)

Na vypadovce z Brna s ceduli “INDIE”

Utery. Ani ne par minut s ceduli “INDIE” jsem chytl jednoho z tech nejlepsich stopu, ktery rozhodne patri na zebricek TOP TEN stopu. Zastavila mi dama. Opravdova dama jako z romanu od Irvinga. Vek kolem 30 let, paradni Renault, cerne kratke plesove saty na stihlem tele, uzasnej uces, dabelske oci a pro jeji anonymitu ji rikejme radeji Ivonka. Z pocatku mi pry moc zastavit nechtela, protoze posledni stopar byl nudnej kokot. Rozpovidala se o tom, ze stopovala 10 let po Evrope, lozila po skalach, zkusila karieru, ktera se ji povedla, vydelala penizky a tak podobne, coz me zaujalo, jelikoz delam to same. No hned mi bylo jasny ze takhle krasne oblecena dama, ktera me hodila z Brna az do Budapeste, urcite nejede na chalupu okopavat zahradku. Veskutecnosti jela za pritelem, ktereho potkala na nuda plazi. Coz by nebylo nic nenormalniho. Az na to ze uz jednoho dlouhodobeho pritele ma a ten tipek z nuda plaze je z Chorvatska a asi o stupen nize nez Papez Benedikt. A ze ma ted dilema, zda opustit pritele, barak a buhvi co jeste kuli vysoce postavenemu knezi, ktery by musel zbehnout z cirkve. No a cela diskuze se uz tocila jen kolem chlapu, zenskejch a zkusenosti s tim spojene. Moc si nepotrpela na holcici recicky a proto se v klidu rozpovidala o tom ze nerada nosi kalhotky pri rizeni. Ke konci byla moc rada a pry z ni veskera nervozita spadla a pri louceni me tato dama na stastnou cestu polibila. No fakt me dostala a zase jsem o trochu chytrejsi. Treba to ze jit na rande se spinou za nechtama a takovejma kecama, ktery se holkam a damam rikaji, jak jsi krasna, jako moc te miluju bla bla bla, se zaradite akorat mezi bandu nekreativnich tupcu.

Ani mi pak nevadilo ze jsem se zaseknul na predmesti budapeste, kterou jsem mel v planu celou prejit pesky, jelikoz z predmesti se tezko dostanu nekam dal. No ceduli INDIE jsem zapich do baglu a asi po pul hodince chuze s 23kilovym baglem v pekny kose, mi zastavil tipek, kterej kdyz me videl tak si udelal kuli me zajizdku a hodil me na druhej konec Budapeste. Proste parada :) Prespal jsem v Keckemetu asi 100km za Budapesti kousek od benzinky.

Streda. Misto na spani mi moc nevonelo, ale nejak jsem to neresil. Po probuzeni za svetla rano, jsem zjistil, ze jsem spal mezi spoustama hoven a hajzlpapiru. Nastesti zadny hovno nebylo podemnou, takze jsem si oddychl a dostopoval zase posrane na zacatek predmesti mesta Szeged v Madarsku. Nikdo zastavit nechtel a par rumunu se mi prekecat nepodarilo. Tak sem opet vzal ceduli INDIE do podpazi a vyrazil cely obrovsky mesto prejit pesky. Po ani ne minute chuze mi zastavil tipek co videl ceduli a ze prej me hodi na druhej konec mesta. Takze zase naprosta parada. Pozval me na Madarskou bastu a pifko. Prvni madar co mluvil anglicky. Takze z nej vypadlo ze prodava veci pres eBay v madarsku, ze taky stopoval, politika, pritelkyne … probrali jsme toho opravdu hodne. Hodne se zajimal o vypraveni o Iranu o metru, kde je jeden vagon jen pro cerny bubu-stany a dalsi pro chlapy. Par mensich stopu se starym hippikem a prima babickou. Prosel jsem jednu moc hezkou vesnicku za krasnyho slunecniho pocasi. Rozesmal jsem mlady skolacky s ceduli INDIE na kterou madari hodne s sibalskym usmevem pokukovali.

Spina a cerna ubohost Rumunska

Ctvrtek. Kratce po krosu Madarsko-Rumunsky hranice jsem zkousel stopovat kamiony. Bohuzel byla uz noc a v Rumunsku byl se stopem vzdycky problem. Ti co Rumunskem projizdeji se boji zastavit (a ani se jim nedivim) a rumuni zase chcou za stop prachy. Chytnul jsem bandicku vygumovanejch Rumunu, kterym hrala muzika na plny koule, az mi z toho bolely usi. Jeli si po vekslovani na hranici zachlastat a uzit s kurvama, na ktery se me neustale snazili premluvit, abych sel taky, ze se to doma nikdo nedovi. Ze zacatku jsem z nich mel docela strach, pac nejdriv chteli prachy, pak me teda vzali zadarmo do Aradu primo na nadrazi a taky delali nejaky vekslacky zastavky na dost divnejch mistech s divenjma cernejma lidma.

Rumunsko je krasna zeme se super horama, ale Rumuni jsou a budou vzdycky kokotskej a chudej narod.

O pulnoci z Aradu za brutalni zimi, jsem radeji Rumunsko projel vlakem. V Aradu se to hemzilo stale tema stejnejma detickama co cuchaj k redidlu v pytliku, hrozne u toho hekaj a ty starsi rumuni byly zase vozraly na mol. Nastesti jsem mel cely kupecko pro sebe, ale i tak jsem se moc nevyspal. Omylem jsem vystoupil na nadru v Bukuresti, kde zase chteli takovy ti starsne hodni pomahaci za penize pomoc a prodat mi 3x drazsi listek na vlak. Dojel jsem do Giorgiu na Rumunsko Bulharsky hranici, usel x kilometru s tezkym baglem za opet brutalni zimi na hranici a schytaval same osklive pohledy od lidi. Na Bulharsky starne par kratkejch stopu, ale z mesta jsem se stale nemohl dostat. Takze jsem si udelal parhodinovou prochazku prez mesto Ruse v noci na vypadovku do Asie. Cestou jsem si stale nadaval, ze uz nikdy takhle v zime nikam nepojedu a i parkrat jsem to mel fakt chut otocit zpatky.

Patek. Zachrapal jsem opet kousek od benzinky a rano sklepaval rosu ze spacaku a za klepani kosy opet stopunul na silnici stopovat. X hodin a nikdo nezastavil. Tak jsem se rozhodnul ze pujdu pesky jeste dal. Vsimnul jsi mne turek, kterej zastavil aby se vymocil na kamion, tak me sebral a jelo se. Cestou jsme potkali Iransky kamiony, tak zastavil a hodil s nima rec aby me vzali, kdyz jedu do toho Iranu. Tak jsem si prestoupil. Na Bulharsko-Tureckou hranici jsem si to doficel s Irancem, kterej nebyl zrovna moc prijemnej, ale hodne me pobavil, kdyz se neustale prohlizel v prirucnim zrcatku a zkupoval vsechny orechy co v bulharsku rostou.

V noci z Bulharsko-Turecky hranice v Kapikule uz zadny kamion nejel, tak jsem zachrapal na stejnem miste, jako kdyz jsem jel pred dvema lety z Iranu s Honzykem. I pres spacak do hor, termo triko, fleesku a goracovou bundu mi teplo zrovna moc nebylo.

Shrnuti:

Stopovat v zime, kdy noci jsou opravdu mrazive a kdy den zacina v 7 rano a konci v 16h odpoledne je na stop opravdu malo casu. Ale az na Rumunsko v zasade zadnej problem.

This entry was posted on Úterý, Listopad 14th, 2006 at 17:44 and is filed under Evropa. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.