Na nebeske plazi zakryte palmami

Indie - 25. Únor 2007

Gokarna

Rekneme si to narovinu. Kazdy z nas uz v zivote na nejake plazi byl, tak si sumici pohadku dokazeme v hlave predstavit kazdy posvem, jako by to byl sen.
Plaz, kterou po 10minutach chuze prejdete z jednoho konce na druhy. Palmy se ohybaji v hrbete, aby vsem dali relaxujici stin. Nohy stoji ne na kamenech, ale na bilionech jemne zlutych zrnkach pisku, z casti horkych od slunce a z casti chladici od kycovite splouchajiciho indickeho more o telu a mysli nejprijemnejsi teplote. Obestavte tuto plaz hlubokou jungli a ujistete se, ze se tam malokdo, ne drive nez po 4hodinach chuze pres skalnaty kopec, nedostane.
Pak uz za zvuku zpevu ptaku a duteho klepani kokosu o palmu, ulehnete do houpaci site pred svym hlinenym domkem se strechou z bambusu, hned vedle osvezujici sladkovodni studny.
Ochladte zaludek lahodnym ice-coffe shakem, zapalte cokoliv od speka po vonnou tycinku a zapomente na jakakoliv rozhodovani typu: “Ted jsem dopil, dokouril a prospal se, pujdu zevlovat na plaz ci si dam pizzu? Nebo snad oboje?”

Tato plaz ma jmeno “DECISION FREE ZONE”

“What to do?! What to do?! Nothing to do!”

“All you need is ‘puff’” povida mi izraelec Victor a podava mi nabytej chillum. “What to do, what to do. Noothing to do!!” odpovidam Victorovi obratem. A takhle to v Gokarne vypada. Vecer se jednou zacas udela taborak na plazi, drhnou se struny u kytary a pripadne, kdyz ma nekdo narozeniny, zalizne to kapkou LSD.

V mistnich bamboo restauracich vam muze den zprijemnit koktejl ‘Bhang lassi’ coz je hafec travy ve sladkem mlecnem koktejlu. Bohuzel ci spis bohudik, to se mnou nic neudelalo.
Nekolik hodin vzdalena vesnice byla dejistem hindu-oslav zahaneni zlych duchu a neurody. Oslavte to tak, ze vemte banan a hodte ho vsi silou na velice velky a vysoky dreveny pojizdny vuz. Prictete stovky indu, hazejici sladke bannany po velkem pojizdnem drevenem voze vcetne drevenych kol. Kdyz trefite toho svate obleceneho pana uvnitr vozu, muzete si pogratulovat za dobrou ranu bananem do ksichtu.

Neposledne prichazi nejtezi ukol a to plaz Gokarnu opustit. V tom jsem neuspel. 4 dny posobe jsem se rano sesel s prateli na snidani. Obvykle zacal rozhovor nejak takhle: “Yo meen, zase dneska odjizdis?” nebo “Ty jsi jako Jack. Ten uz taky odjizdi pres 10 mesicu” Pravda je, ze hudebnik Jack se tu opravdu zasekl na dlouho. Asi uz ale ne tolik na plazi jako na LSDcku.

Po 12 dnech ze “ZONY KDE MYSLENKA ROZHODOVANI MA DOVOLENOU” jsem prelezl s kamaradem z Belgie skalnaty kopec, stoupnul na prasnou silnici a chytil 300km dlouheho indickeho kamiona zpet do chaotickeho sveta Mangalore.

PS.: Sory, nemam z Gokarny jedinou fotku, ktera by davala smysl :)

Článek četlo 4,222 lidí


Jeden komentář:

  1. digital-glamour říká:

    Digital Glamour Photography…

    hey great stuff…

    18. Srpen 2007