MISHOX Na cestě stopem po Asii

Iransko-Pakistansky prechod zblizka jako hranicni prechod vubec nevypada a vubec to na me pusobi spis jako dobrej vtip. Kdybych zasel kilometr podel plotu za tech par chatrci, dostal bych se patrne do Pakistanu take a nic by se nestalo. Na Iranske strane jakz takz budova. Kontrolu zavazadel vynechavam. Po razitku do Iranskeho viza s napetim vbiham do Pakistanu. Neverim tomu co se po par metrech deje. Nasleduje prepis zapisu z denicku, ktery jsem hned na miste s sokem zapsal.:

To vsechno kde jsem vsude byl je hovno oproti tomu co se zacalo dit po vkroceni do Pakistanu. Zadny silnice, autobus co se rozpada a vsichni jezdi vlevo. Spinavy fousaty pakistanci tu pobihaj jak streleny a nektery mocej a serou po vsech koutech”

Welcome to Asia!!

Za posledni rial kupuju misto v “Autobuse” do poustni Quetty. Omlaceny bus z roku raz dva se zavazadly, pytli a tisici konzervami rajcatoveho protlaku na strese, do vysky dalsi poloviny autobusu.

Za jizdy s desem, presto vysmatej, pozoruju jak se cela konstrukce sten a strechy klimba zleva doprava. A dalsich 8 hodin cekam, kdy nas zavali tuny rajcatoveho protlaku.

Spolecnost mi dela prijemnej, ale smutnej mladej afghanec. V Teheranu sil obleceni, ale nedostal zaplaceno, tak nevi co bude delat dal. Diskutujem o pravdepodobnosti preziti. Z 60% se klimbajici strecha plna litru rajcatoveho protlaku propadne, z 20% umrznem, jelikoz bus je deravej a fouka studeny horsky vitr, z 10% nas vejmol vyhodi z prasanovite poustni silnice, z 5% se stane neco necekaneho jakoze upadne kolo nebo volant. Ze zbylych 5% mozna dojedem umrzly s bolavou prdeli a s hruzou v ocich do Quetty.
Stala se nastesti ta posledni varianta.

This entry was posted on Středa, Prosinec 20th, 2006 at 12:02 and is filed under Iran, Pakistan. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.