Whisky na pláži
Iran - 10. Prosinec 2006
Sirik
Prekrasna mala malebna vesnicka. Z casti s par rybarskejma lodkama podel siroke dozlatova piscite plaze. Na kilometrech neni nikde nikdo. Zadne slunecniky. Nic takoveho. Tohle je vsemi i pruvodcem zapomenuty kraj. Iranci se po plazi radi projizdeji motorkama a dzipama. Take idelani misto pro whisky, lihovy pifka z cerneho trhu a orisky s prately. Takhle se tu travi volny cas.
Prijizdim do Siriku pred zapadem slunce. Uz v savari v perskem stylu dostava, pozvani do domu jednoho ze spolucestujicich. Satelitni telka, dobra basta a cajik nesmeji chybet.
Z rana vyrazim na plaz a vzpominam na dva roky zpet, kdyz jsme tu byli s bandou naposledy. Nic se tu nezmenilo. Striska kam jsme se usidlil s drobkem stoji stale stejne. Zkousim opalovacku a promenadu po plazi. V Iranu nemozne. Pokazde nekdo projizdi a chce si pokecat ci me nekam pozvat. Turista tu je neobvykla vec. Po chvili uz sedim ve stinu bambusoveho pristresku, chlastam whisky a pifko. Dotoho vseho si zpivame prekvapive Gypsi Kings! “Ooo Amore mio …” Hladiny lahvi rychle utikaji, nacez uz je noc a cas se jit vyspat pod strisku na plazi. Neuveritelne si to na plaz pridrnca velky kamion! Patrne si chce zkratit cestu. Vybehne ridic, za nim dve jeho holcicky a sune me dokamionu. Musim prece prespat u nej doma.
Tatka je to ocividne suprovej. Za 10 dolcu zkousi koupit muj fotak. Po veceri neco prikaze 7 letymu synkovi. Synek poslusne prinasi nacinicko a kusanec opia na koureni. S opiem jsem se nezkamaradil, tak odmitam a tatka cely vecer poblafava sam. Koure je kolem i tolik, ze i jeho ditka si museli pasivne pohulit. Nacez deti odpadavaji a ja po whisky s pifkama na plazi potom taky.
Rano s vychodem slunce musi tatik zase jet s kamionem. Mamka mu zabaluje neco malo k snedku a mou malickost vyhazuje na stopa. Troubi narozloucenou a ja chytam kamion na nejiznejsi misto Iranu.
