MISHOX Na cestě stopem po Asii

Posledni stop do Tureckeho mesta Sanli-Urfa byl krajne neobvykli. Sofer kamionu, kurd, nekouril. Pred tim nez me v noci vysadil na predmesti Urfy mi blesklo hlavou. “Ty vole Michale, 3 dny jses v Turecku a jeste jsi si nesmenil ve smenarne jedinou tureckou liru za americky kolace!!”. Sofera jsem poprosil o jednu tureckou liru na dolmuze do centra, ikdyz jsem sel nakonec pak pesky. Svolil a muj dolar na na oplatku odmitl.

Ani jsem nedosel do centra zastavili mne na ulici dva mladi kluci. To jsem ale jeste nevedel, ze s nimi ztravim dalsi tri uzasne dny. Prohodili jsme typicke Wellcoming fraze (Ahoj. Odkud jses? Neznam Ceskou republiku. Aha Ceskoslovensko. Jak se jmenujes? Jake je Turecko? Kolik ti je? Kam jdes?) Posledni otazka mne zarazila. Do Turecka jsem prijel pouze s auto-mapou bez jakychkoliv pruvodcu ci slovnicku a podobnych chytrych knizek. Tak me napadlo jim rict ze po 6 dnech na stopu, jsou to prvni turci, ktery mluvi anglicky a ze by nebylo spatny zajit na jidlo a najit levne misto k prespani. Zasli jsme do bufecka v noci na ulici, kde si jidlo kazdy pripravi sam a kecali jsme. Hned ze zacatku jsme si kapli vcelku do noty. Nicmene to jeste nevyvrcholilo. Obesli se mnou par hotelu, ale vsechny jsem odmitl jelikoz byli dost drahy nad muj 100 korunovy denni rozpocet na vsechno.

U Imama na kresle

Urfa je mesto s hodnotnou islamskou historii. Narodil se tu posel Ibrahim a neni divu ze se tu v lidech reflektuje islam vice, nez kde jinde jsem v Turecku videl. Tak padla rec i na islam , ktery jsem delsi dobu studoval. Hodne je to zaujalo a rikali mi, ze jsem jiny nez vsechny bezni turisti v Urfe. Vzali mne proto podruhe do mista, ktere sice neni mesita, ale slovo Allaha predane Mohamedovi se tu siri v obrovskych mistnostech vtipnejsi a uvolnenejsi formou (Je to asi tak stejne, jako nedelni krestanske kazani libovolne sekty v Cechach)

Dnesni vecer byl ale specialni. Prijel kazat takovou vaznou a misty hodne vtipnou formou oblibeny obtloustly starsi imam, ktereho si vsichni v mistnosti vazili a misty se smali a sem tam si pobrukovaly pro sebe “ya allah” a pak zase tise poslouchaly toho starsiho imama. Imam byl zcestovalej a kazal od Ameriky az po Indonesii.

Tise jsem s respektem poslouchal a kdyz imam skoncil, zacali se lidi kolem me hodne kupit. Mimo Wellkoming fraze doslo samozrejme na otazky z islamu. Jestli jsem muslim, jestli verim v Allaha. Odpovedel jsem jim ze muslim nejsem, ze v “neco” verim a ze studuju islam. To je zaujalo jeste vice a uz to prokladali ruznejma pasazema z koranu a od jineho imama jsem dostal vytazky z koranu. Vsechno to prerusil ten postarsi obtloustlej imam, kterej jsi pro mne, pres poslicka, pozval vedle sebe na kazatelnu na kreslo. Cestou k nemu mi rychle rekli jak moc imam vazeny. Posadil jsem se vedle nej a pratelsky jsem imama objal kolem ramen, coz asi necekal.

Najednou se kazatelna ztisila a zacalo me sledovat pres sto paru muslimskych oci, v turbanech nebo v cepickach a cekajic co z toho foustatyho belocha vypadne.

Skoro pul hodiny jsme pres prekladatele diskutovali o islamske historii, Urfe a soucasnem islamu. Prohazovali jsme mezi sebou ruzne pasaze z koranu. Neco ve stylu: “Allah je veliky, jelikoz stvoril oko komara, tak i velike Slunce. 100 paru oci se obcas rozesmali, jinak me s usmevem pozorovali a poslouchali. Mezitrim mi mladej Turek Selcuk sdelil, ze mu bude cti, kdyz u nej prespim na tak dlouho, jak budu chtit.

Nakonec mne imam a dalsi dva imani obema rukama potrasli rukou a polibili me na cele a to same udelal i jeden starik. To doplnili obetim a malou knizeckou o Beduzzamanovi v anglictine. Beduzamman byl islamsky revolucionar 20. stoleti.

No a jeste ten vecer u turka Selcuka veca, pokec s jeho spolubydlicima, nocnim predcitanim z koranu a naslednou diskuzi o tom, turecke muzice, evropske unii a tak vselijak skoro az do rana. Kluci si museli vzit na druhy den ve skole volno :))

Urfa

Urfa je krasne mesto. Jedno z nejkrasnejsich v tureckem kurdistanu co jsem zatim videl. Ani ne rusne, ani ne ztichle. Plne mist kde cas jeste stale plynne postaru, presto i s modernim centrem, krasnym parkem, plneho malych jezirek, ve kterych plavou vypasene ryby, ktere muzete za drobny peniz nakrmit bo se projet na lodicce. Nad tim vsim stoji kopec se starou citadelou a starou ctvrti.

Kluci Ramadzan a Hassan (synek bohateho businessmana) mi dali super darek. Poslali mne k berberovi, coz je holic. Takze muj dlouhy fous dostal konecne pekny skoro muslimsky tvar a uces zastrih. Asi to pomohlo, jelikoz od te doby me zacali na ulici oslovovat i mlady turecky studentky.

U holice te posadi, strci ti do pusy cigo a pri tom te striha a maze kilem ruznejch veci, ktery jsem nikdy nebo dlouho nevidel (treba sampon). :)

S klukama jsme cele tri dny blbli po meste, kourili nargili v romanticky sexi cajovne, blbli na lodickach, zkusili kazdou tureckou dobrotu, kadaif, salep, obchodili spoustu znamejch, navstivil jsem kurzy arabske kaligrafie a malby prirodnima barvama, mezi spoustou hihnajicich se tureckejch studentek.

Louceni bylo fakt dojemny. Za ty tri dny jsem poznal takovou spoustu veci a lidske dobroty ze jsem odjezd musel nekolikrat posunout. Nicmene zase za cca 10 mesicu se to objevim za klukama znovu.

This entry was posted on Sobota, Listopad 25th, 2006 at 17:42 and is filed under Turecko. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.